Motorka a automobil

Povím vám, že motorka byla vždycky můj sen, jenomže vždycky nejhorší na tom je, že když si ÄlovÄ›k tÅ™eba nÄ›co vymyslí, tak to nemusí jednoznaÄnÄ› vyjít. A ve vÄ›tÅ¡inÄ› případů to vůbec nevyjde. Ani nevíte, jak moc mÄ› to trápí a kolikrát jsem také zkouÅ¡ela svoje rodiÄe pÅ™emlouvat, jestli by mi nedovolili, abych si udÄ›lala Å™idiÄské oprávnÄ›ní alespoň na malou motorku. Bohužel jsem neuspÄ›la, takže i když mi bylo nakonec pÄ›tadvacet let, tak i tak mi tohle rodiÄe zakázali. I když už jsem samozÅ™ejmÄ› byla plnoletá a mohla jsem mít už snad vÅ¡echny Å™idiÄáky, které jdou, tak mi tohle rodiÄe vůbec nechtÄ›li dovolit.

MÄ›la jsem samozÅ™ejmÄ› akorát Å™idiÄské oprávnÄ›ní na automobil, potom jsem jeÅ¡tÄ› mÄ›la elektrokolo a klasické kolo. A víte co? I moji rodiÄe mi Å™ekli, na co prý potÅ™ebuji motorku, když mám kolo a elektrokolo, že prý to má také vÅ¡echno dvÄ› kola a řídítka, tak prý nechápou, proÄ bych zbyteÄnÄ› utrácela peníze za nÄ›jakou motorku. Jenomže moji rodiÄe neví, že když jsem byla malá holka, tak mi pořídili malý traktor a také dvě malé motorky. Byly to sice dÄ›tské motorky, ale také byly na elektÅ™inu a musely se nabíjet. Tato motorka jezdila sedm kilometrů v hodinÄ› a nabíjení to vydrželo asi na dvacet kilometrů, takže to bylo opravdu skvÄ›lé.

Moc se mi to líbilo. Celé dÄ›tství ve mÄ› rodiÄe právÄ› utvrzovali to, že já jednou budu asi motorkářka. Bohužel se mi tohle vůbec nesplnilo, ale Å™ekla jsem si, že až se odstÄ›huji od rodiÄů a budu tÅ™eba bydlet nÄ›kdy v budoucnu se svým partnerem, že si Å™idiÄské oprávnÄ›ní na nÄ›jakou silnÄ›jší motorku udÄ›lám, protože rodiÄe mi Å™ekli, že pokud bydlím pod jejich stÅ™echou, že rozhodnÄ› mít žádnou motorku nebudu, prý ani už nemáme na to garáž, protože v garáži má otec automobil a já také svůj automobil. Sice je prima, že takhle máme každý svůj automobil, ale motorka je motorka. Myslím si, že motorkáři mi dají za pravdu.